Holubi ve městě - k čemu slouží městský holubník?

Tento článek o městských holubnících vznikl pro projekt městského holubníku v Českých Budějovicích a jeho autorka je PhDr. Marcela Kassai, která se o vznik budějovického holubníku aktivně zasazuje. S jejím souhlasem uveřejňujeme článek a plakát výše, jehož autorkou je rovněž paní Kassai. 

Jistě jste si všimli, že města bývají plná holubů. Posedávají na památkách, sochách, římsách a samozřejmě je znečišťují svými výkaly. Živí se tím, co ve městě najdou. Nezřídka jsou to různé odpadky nebo již zkažené zbytky potravin. Množí se celoročně, nezávisle na tom, zda mají nebo nemají dostatek místa či potravy, a proto jejich populace nekontrolovatelně narůstá. Mnoho lidí je považuje za krysy s křídly. K redukci jejich populace se ve městech přistupuje často nehumánně, tedy odchytem a následným zplynováním, kdy celý proces trvá i několik dní. Proč jsou tolik nenávidění? Vždyť jde o potomky holuba domácího, oblíbeného domácího zvířete. Holubářství čili chov holubů byl v Čechách vždy oblíbeným koníčkem. Rozdíl je v tom, že rozhodneme-li se holuby chovat, připravíme jim optimální podmínky pro život - holubník, kde mohou přebývat, kvalitní potravu a pravidelnou péči. Holub je živočich synantropní, proto vyhledává místa v blízkosti člověka i v případě, že optimální podmínky nemá.

Řešením je vybudování tzv. městského holubníku. Jde obvykle o jednoduchou půdní nebo střešní stavbu nebo instalaci upravené stavební buňky v blízkosti výskytu holubů. Městský holubník lze pojmout také jako umělecké dílo, dotvářející charakter města. V holubníku mají ptáci k dispozici přirozenou potravu i pohodlné místo k odpočinku, a proto se tam poměrně rychle sami přesunou a následně tam tráví až 80 % času. Odpadne tedy nežádoucí posedávání a znečišťování veřejných prostor i nutnost instalovat nevzhledné sítě a bodce. Zatím postrádáte informaci, jak lze prostřednictvím vybudování městského holubníku regulovat holubí populaci? Je to jednoduché. Odpovědná osoba, která se o holubník stará, mění část snesených vajec za sádrové atrapy - líhne se tedy menší množství holoubat.

Holubi byli, jsou a budou součástí větších měst. Není jejich volbou, že se živí odpadky, že sedají na památky a znečišťují je. Jsou to živá zvířata a jako taková si nezaslouží trpět. V Německu, kde jsem se s holubníky zřizovanými městem setkala poprvé, jde o běžnou součást měst - je tedy zjevné, že účinně fungují a mají smysl.

V letošním roce jsem se rozhodla podat projekt vybudování městského holubníku v rámci participativního rozpočtu města PRO Budějce. Podporu mu může vyjádřit ten, kdo zastává názor, že holub, jakožto živý tvor, si nezaslouží trpět hlady, zimou a nemocemi, které jsou způsobeny konzumací odpadků. Podporu projektu může vyjádřit i ten, kdo naopak holuby rád nemá, ale leží mu na srdci ochrana památek a architektury.